Tuesday, August 9, 2011

Military Revue 2011-07


Tehdej�� Evropa na Habe� pohl�ela n�le�it� svrchu. Pro Francouze �lo o �druh� Maroko" (samozrejm� pred jeho ovl�dnut�m Franci�): necivilizovan� pseudost�t se slab�m vladarem, bez �kol, se stredov�k�m soudnictv�m a s arm�dou, kter� vlastne sest�v� jen z ruzn�ch band. V Brit�nii se o Habe�i nemluvilo jinak ne� jako o �zemi otroctv�", co� byla nar�ka na st�le je�t� velmi roz��ren� otrok�rstv�. A pro Italy kter� se rozhodli Habe� pripojit ke sv�mu v�chodoafric-k�mu imp�riu, �lo �o posledn� nerozre�en� probl�m Afriky". Evropan� se shodovali na tom, �e z modern�ch vymo�enost� lze v Etiopii nal�zt pouze to, co je importov�no ze zahranic�. V predvecer italsk�ho �toku (zacal 3. r�jna 1935) mohl b�t nepom�r letectev st�� v�t��. Fa�ist� soustredili na som�lsk�ch a eritrej-sk�ch leti�t�ch celkem 159 letounu. Habe�an� naproti tomu disponovali jen necetn�mi silami - prakticky nulov� bojov� hodnoty. M�li pouh�ch 12 letounu, z nich� se v pln� operacn�m stavu nach�zely jen tri (dal�� tri byly akceschopn� omezen�). Stroje ruzn�ch typu (jedinou skutecn� vojenskou konstrukci zastupovalo n�kolik Potezu 25, bohu�el v�ak nevyzbrojen�ch a velmi ol�tan�ch) sp�e predstavovaly sb�rku nejak�ho leteck�ho muzea. Kulometnou v�zbroj nenesl ��dn�; pro �toky na pozemn� c�e byla k dispozici pouh� stovka 10kg pum. Person�l tvorilo p�r dom�c�ch letcu (pilotn�m v�cvikem do t� doby pro�lo pouze �est Habe�anu) a smes zahranicn�ch �oldn�ru.