Friday, July 15, 2011

Military Revue 2011-01


Vitezstv�m Spojencu nad nemeck�m a japonsk�m militarismem utrpen� ve 20. stolet� neskoncilo; nenastala doba klidu a m�ru, jak v�ichni tou�ili; z pov�lecn�ch trosek se ��rilo nov� napet� - studen� v�lka. Pov�lecnou Evropu rozdelila �elezn� opona, kterou Sovetsk� svaz spustil nad kontinentem od �tetina u Baltu po Terst na Jadranu, jak to ve sv�m slavn�m projevu na koleji Westmin-ster ve Fultonu, ve st�te Missouri 5. brezna 1946 vyj�dril sir Winston Churchill. Z b�val�ch Spojencu protihitlerovsk� koalice se stali chladn� nepr�tel�: Spojen� st�ty a Sovetsk� svaz, dve zeme s velmi rozd�ln�mi ideologiemi a z�jmy, se navz�jem podez�raly, �e souper chce ovl�dnout svet, nikdy se v�ak nestretly v pr�m�m boji. Ve studen� v�lce proti sobe bojovaly propagandou, hospod�rskou a vojenskou podporou spr�znen�m tret�m zem�m, politick�mi intrikami a zbrojen�m. Ned�lnou souc�st� studen� v�lky byla eska-lace zbrojen�, kter� trvala a� do 80. let 20. stolet�, kdy prezident Reagan programem Hvezdn�ch v�lek uzbrojil Sovetsk� svaz k �pln�mu rozpadu. Na poc�tku studen� v�lky v roce 1945 v�ak zustalo ve zbrani pres 11 milionu voj�ku Rud� arm�dy; jejich pocet byl sice demobilizac� v roce 1946 sn�en na dva miliony, ale v n�sledn�ch letech studen� v�lky odhadovali experti z�padn�ch zpravodajsk�ch slu�eb s�lu nove pojmenovan� Sovetsk� arm�dy na v�ce ne� 5 milionu voj�ku.