Monday, July 25, 2011

Military Revue 2010-02


Sovetsk� vojensk� letouny se na estonsk�ch z�kladn�ch objevily na podzim roku 1939, v dobe, kdy se po vypuknut� 2. svetov� v�lky Stalinovo imp�rium poprv� pohnulo z�padn�m smerem. Behem zn�m� zimn� v�lky mezi Sovetsk�m svazem a Finskem, kter� vypukla 30. listopadu 1939, vedli Soveti bojov� operace rovne� z estonsk�ho �zem�, byt �lo form�lne o samostatn� neutr�ln� st�t, na v�lce se nepod�lej�c�. Z estonsk�ch leti�t startuj�c� bombard�ry a st�hacky opakovane napadaly finsk� c�le. Bojov� operace byly prov�zeny nekolika incidenty, ve kter�ch sehr�la svou roli letadla oznacen� rud�mi hvezdami a v jednom pr�pade tak� estonsk� st�hacka Bristol Bulldog. V roce 1939 do�lo k radik�ln� zrnen� zahranicnepolitick� orientace mohutn�ho estonsk�ho v�chodn�ho souseda, Sovetsk�ho svazu, jeho� �picky se se vznikem samostatn�ch pobaltsk�ch st�tu v z�veru 1. svetov� v�lky nikdy nesm�rily. Podle tajn�ch dodatku nemecko--sovetsk�ho paktu o ne�tocen�, uzavren�ho 23. srpna 1939, a dohody z 28. z�r� 1939, se Estonsko ocitlo v sovetsk� sf�re vlivu. Pot�, co si nacistick� Nemecko a bol�evick� Sovetsk� svaz v z�r� 1939 rozdelily po �tocn� v�lce �zem� Polska, se Stalinova pozornost obr�tila na Pobalt�. Ani jedna z trojice republik (Estonsko, Loty�sko a Litva), kter� v marn� snaze vyhnout se agresi deklarovaly na prelomu let 1938/39 neutralitu, sovetsk�mu n�tlaku neodolala.